Rozhazená slova a moje fotky, smysl to nemá

Člověk je mi příliš nedokonalá věc. 

Já stojím na rozcestí přemýšlejíc, zda se ponořit do světa jednoduchosti a stát se bytostí, kterou bych měla být nebo se odprostit od všeho, co jen trochu dává smysl. 

sebe samotné vědoma

trpí věčnými, neutišitelnými, narcistickými tendencemi

žít dále než já

protože to je limitující